Back بول سامويلسون Arabic بول سامويلسون ARZ Paul Samuelson AST Pol Samuelson Azerbaijani Пол Энтані Самуэльсан Byelorussian Пол Энтані Самуэлсан BE-X-OLD Пол Самюелсън Bulgarian পল স্যামুয়েলসন Bengali/Bangla Paul A. Samuelson BS Paul Samuelson Catalan
 | |
| Datum narození | 15. května 1915 |
|---|---|
| Místo narození |  Gary, Indiana |
| Datum úmrtí | 13. prosince 2009 (ve věku 94 let) |
| Místo úmrtí | Belmont, Massachusetts |
| Národnost | Spojené státy americké |
| Ekonomická škola | Neokeynesiánství |
| Instituce | MIT |
| Pole působení | Ekonomie Makroekonomie |
| Vzdělání | Harvardova univerzita (Ph.D.) University of Chicago (B.A.) |
| Vlivy | John Maynard Keynes • Joseph Schumpeter • Wassily Leontief • Gottfried Haberler • Alvin Hansen • Edwin Bidwell Wilson • Knut Wicksell • Erik Lindahl |
| Ovlivnil | Stanley Fischer • Lawrence Klein • Robert C. Merton • Robert Solow • Edmund Phelps • Subramanian Swamy |
| Příspěvky | Neoklasická syntéza Matematická ekonomie Ekonomická metodologie Teorie odhalených preferencí Teorie mezinárodního obchodu Teorie hospodářského růstu Teorie veřejných statků Teorém Heckscher-Ohlin-Samuelson |
| Ocenění | John Bates Clark Medal (1947) Nobelova cena za ekonomii (1970) |
| Příbuzní | Robert Summers (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Paul Anthony Samuelson (15. května 1915, Gary, Indiana, USA – 13. prosince 2009, Belmont, Massachusetts, USA) byl americký ekonom. Jako první Američan získal v roce 1970 Nobelovu cenu za ekonomii, neboť podle Švédské královské akademie „udělal více, než kterýkoli jiný současný ekonom, aby zvýšil úroveň vědecké analýzy v ekonomické teorii“.[1] Ekonomický historik Randall E. Parker ho nazval „otcem moderní ekonomiky“[2] a The New York Times ho považoval za „nejvýznamnějšího akademického ekonoma 20. století“.[3]
Samuelson byl pravděpodobně nejvlivnějším ekonomem druhé poloviny 20. století.[4] V roce 1996, když mu byla udělena Národní medaile za vědu, která je považovaná za nejvyšší americké vědecké vyznamenání, ocenil Samuelsena prezident Bill Clinton za jeho „stěžejní příspěvky do ekonomické vědy“ za 60 let.[5] Samuelson považoval matematiku za „přirozený jazyk“ pro ekonomy a výrazně přispěl k matematickým základům ekonomiky svou knihou Základy ekonomické analýzy.[6] Byl autorem nejprodávanější učebnice ekonomie všech dob: Economics: An Introductory Analysis, poprvé publikované v roce 1948.[7] Byla to druhá americká učebnice, která se pokusila vysvětlit principy keynesiánské ekonomiky. Nyní má své devatenácté vydání s prodanými téměř 4 miliony kusy ve 40 jazycích, včetně ruštiny, francouzštiny, čínštiny, slovenštiny, češtiny, hebrejštiny nebo arabštiny.[8] James Poterba, bývalý vedoucí katedry hospodářství MIT, poznamenal, že Samuelson ve své knize „zanechává obrovské dědictví jako vědec a učitel, jako jeden z gigantů, na jejichž bedrech stojí současní ekonomové“.[9]
V 16 letech nastoupil na Chicagskou univerzitu a v době Velké hospodářské krize získal doktorát z ekonomie na Harvardu. Po dokončení studia ve 25 letech se stal asistentem profesora ekonomie na Massachusetts Institute of Technology (MIT) a řádným profesorem ve věku 32 let. V roce 1966 byl jmenován profesorem institutu (nejvyšší fakultní vyznamenání MIT).[9] Svou kariéru strávil na MIT, kde se podílel na přeměně své katedry ekonomie na světově uznávanou instituci tím, že do fakulty přilákal další známé ekonomy, mezi nimiž byl Robert M. Solow, Franco Modigliani, Robert C. Merton, Joseph E. Stiglitz a Paul Krugman, z nichž všichni získali Nobelovu cenu.
Působil jako poradce prezidentů Johna F. Kennedyho a Lyndona B. Johnsona a byl konzultantem Ministerstva financí Spojených států, předsednictva rozpočtu a prezidentské rady ekonomických poradců. Samuelson psal týdenní sloupce pro časopis Newsweek spolu s ekonomem Miltonem Friedmanem, kde představovali protichůdné strany: Samuelson, jak sám popisuje „Cafeteria Keynesian“[4] tvrdil, že má keynesiánskou perspektivu, ale pouze přijímá to, co považuje za dobré[4]. Naproti tomu Friedman představoval monetaristickou perspektivu.[10] Společně s Henrym Wallichem si jejich sloupky napsané v roce 1967 zasloužily speciální cenu časopisu Geralda Loeba, předanou v roce 1968.[11]
- ↑ THE 1970 NOBEL MEMORIAL LAUREATE PAUL SAMUELSON. The Nobel Memorial Laureates in Economics. Dostupné online [cit. 2019-10-06]. DOI 10.4337/9781845426897.00009.
- ↑ PARKER, RANDALL E., 1960-. Reflections on the Great Depression. Cheltenham, UK: Edward Elgar, 2002. xii, 230 pages s. Dostupné online. ISBN 1840647450, ISBN 9781840647457. OCLC 49260890
- ↑ New York Times Survey, December 1985. ICPSR Data Holdings [online]. 1987-10-12 [cit. 2019-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c CEADEL, Martin. Conforming, Rebelling: December 1872–December 1891. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 9780199571161. S. 21–42.
- ↑ FROST, Greg. Nobel-winning economist Paul A. Samuelson dies at age 94. In a career that spanned seven decades, he transformed his field, influenced millions of students and turned MIT into an economics powerhouse. MIT news. December 13, 2009.
- ↑ SOLOW, Robert. On Paul Samuelson. Challenge. 2010-03, roč. 53, čís. 2, s. 113–116. Dostupné online [cit. 2019-10-06]. ISSN 0577-5132. DOI 10.2753/0577-5132530207.
- ↑ SKOUSKEN, Mark. The Perseverance of Paul Samuelson's Economics. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ RYAN, W. J. L.; SAMUELSON, Paul A. Economics: An Introductory Analysis.. Economica. 1952-05, roč. 19, čís. 74, s. 208. Dostupné online [cit. 2019-10-13]. ISSN 0013-0427. DOI 10.2307/2551073.
- ↑ a b THE 1970 NOBEL MEMORIAL LAUREATE PAUL SAMUELSON. The Nobel Memorial Laureates in Economics. Dostupné online [cit. 2019-10-13]. DOI 10.4337/9781845426897.00009.
- ↑ Paul A. Samuelson : on being an economist. New York: Jorge Pinto Books xiii, 149 pages s. Dostupné online. ISBN 097426153X, ISBN 9780974261539. OCLC 68620915
- ↑ KILROY, James F. The Playboy as Poet. PMLA. 1968-05, roč. 83, čís. 2, s. 439. Dostupné online [cit. 2019-10-13]. ISSN 0030-8129. DOI 10.2307/1261197.